Nesrozumitelná řeč církve

úterý 20. květen 2008 11:37

krásný kostelík
foto: už nevím

Lidé v církvi si často myslí, že většinová společnost odpadla od církve, zatímco necírkevní veřejnost se spíš domnívá, že církev nedokáže promlouvat k současnému člověku a jestliže se stává zbytečnou, může si za to především sama.

Sám jsem vyrostl v Českobratrské církvi evangelické, můj život je s ní zcela propojen. Mám tuhle církev rád pro její svobodomyslnost (ne náhodou ostatním křesťanům připadá příliš liberální), nicméně názor, že církev nedokáže srozumitelně promlouvat ke svým současníkům, sdílím. A nelíbí se mi, když křesťané vyčítají ostatním, že odpadli. Vinu (když už) je třeba vidět především na straně církví, které zůstaly vězet v řeči minulosti a nedokázaly křesťanskou zvěst interpretovat nově. Ne že by tu nebyli theologové, kteří by si neuvědomovali situaci. Mnozí ve dvacátém století o novou interpretaci křesťanského poselství usilovali a promýšleli ji do hloubky. Jsou velmi inspirativní dodnes, jejich vliv se však omezoval většinou na akademické prostředí. Nejsem si zcela jist, jestli se podobnými myšlenkami zabývají řadoví faráři deset, dvacet let poté, co opustí budovu fakulty. Vidím to sám na sobě - je totiž mnohem jednodušší jet v zajetých kolejích, než každý týden svou víru promýšlet od základů a pokoušet se formulovat něco podstatného nově a jinak. Hledat, co vlastně dnešní člověk prožívá, jaké má otázky a co ho trápí, je nekonečné úsilí - a nabízet mu řeč zajímavou, inspirativní a užitečnou je práce téměř sysifovská. A pořád a znova.

V ČCE se na kázání, tedy interpretaci, klade veliký důraz a myslím, že většina kolegů nemele naprázdno. Stojí za to jim naslouchat. Ale přece jen nemůžu říct, že by naše řeč byla úplně srozumitelná. Jednak proto, že tak jako v každé jiné profesi jsme zajatci své hantýrky, a jednak proto, že jako faráři mluvíme o skutečnostech, které jsou nějak tradičně nazývány. Bez této tradice by nebylo co interpretovat. Ze strany církve jde tedy o to, zachovat tradici a nově ji uchopit, oprostit se od hantýrky a hlavně - dobře rozumět době, kterou žijeme, dobře rozumět sami sobě i druhým, žít v otevřenosti a neuzavírat se. Nemá smysl jen něco papouškovat, jde o víru, která inspiruje a nabízí. A necírkevní veřejnost? Byl bych rád, kdyby si uvědomovala, že v křesťanství je uloženo obrovské bohatství. Nejen bohatství minulosti, ale i bohatství pro budoucnost. Byla by škoda nechat to všechno zmizet v propadlišti dějin. Z tradice čerpat a tradici rozvíjet můžeme nakonec každý...

 


 

Štěpán Hájek

Štěpán Hájek

Štěpán Hájek

Jsem farář Českobratrské církve evangelické, na Lidovkách.cz píšu od dubna 2006. Články napsané před spuštěním nového systému, v soutěži i po soutěži, lze nalézt v rubrice Oblíbené blogy.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik